Ve čtvrtek 10. dubna 20008 vyrazila pětičlenná výprava školy Taekwon-Do I.T.F. So-San Znojmo při DDM na cestu do Skandinávie. Ale bohužel cestou do Německa jsme si museli dát na České straně nevyžádanou pauzu kvůli menší opravě na autě. Abychom předešli zbytečným a nákladným opravám ve Švédsku a nebo v Norsku. Po opravě již nic nechybělo, abychom mohli pokračovali dále, protože vzpomínky z minulého ročníku byli stále v podvědomí. Díky tomu jsme přišli bohužel o prohlídku města Berlín, které je vždy příjemnou přestávkou na dlouhé cestě. Samo město má svoji krásu a každý si zde něco nalezne. Ale bohužel letos nám pro Berlín štěstí nepřálo a tak jsme pokračovali v cestě dál, abychom včas stihli odplutí trajektu do Švédska. Do přístavu jsme přijeli i s časovou rezervou a tak jsme si prošli mořský Terminál a čekali na naši loď. Po odplutí z Německa a menším posílení v lodním bufetu jsme šli spát.
V pátek 11. dubna 2008 jsme kolem osmé hodiny ranní připluli do Švédského království. To nás přivítalo hezkým a slunečním ránem. Po zhruba tak šestihodinové cestě jsme přijeli do dějiště IX. Viking Cupu do Skövde. www.viking-cup.se. Po nezbytné registraci a převážení jsme odjeli na náš Hotel. Ten byl v Anglickém duchu a s velice milým a ochotným personálem. Celá cesta až ze Znojma zanechala na všech patřičnou únavu. A nadcházející den byl ve velikém znamení a očekávání a tak jsme se vydali na kutě. Kolem 22 hodiny ještě proběhl nezbytný mítink koučů. Na něm organizátor pan Swavek Didyszko VI.Dan přednesl časový harmonogram soutěže a také uvedl, že je přesvědčen, že to bude velice dobrý trénink před nadcházejícím mistrovství Evropy, které se bude konat v polském městě Wroclaw. A proto tak všechny federace vysílají na tento turnaj své závodníky se kterými počítají, že budou hájit barvy své země na Evropském turnaji.
V sobotu 12. dubna 2008 vše vypuklo naplno v první soutěžní den. Všichni znojemští Taekwon-Disté již při odjezdu z Hotelu do Skövde Arény odjeli s patřičným respektem vždyť na ně čekalo něco málo přes 400 závodníků z Anglie, České republiky ( pouze Znojmo ), Finska, Holandska, Irska, Kanady, Německa, Norska, Polska, Porto Rika, Ruska, Slovinska, Skotska, Švédska a Ukrajiny. Příchod do haly musel na každého hluboce zapůsobit. Vždyť pohled na pět ringů a na všechny účastníky Viking Cup vypadal jako pohled na mraveniště. Švédská Asociace opět tento turnaj zorganizovala v disciplínách Tul ( cvičení sestav ) a Matsogi ( sportovní boj ). Kde hned v první soutěžní den startovali všichni čtyři znojemští Taekwon-Disté v disciplíně Tul a nevedli si vůbec špatně. Juniorský závodník Jiří Dospíšil se dokázal procvičit mezi 26 závodníky z Polska, Švédska, Norska, Irska, a Ruska jako jediný Čech v kategorii až na bronzový stupeň vítězů. Seniorská závodnice Květuše Sobotková se také dokázala procvičit mezi 31 závodnicemi z Německa, Polska, Irska, Finska, Švédska, Skotska, Norska, Ruska, a Slovinska jako jediná Češka v kategorii až na dobré čtvrté místo. Juniorská závodnice Leona Dočekalová se dokázala procvičit mezi 20 závodnicemi z Polska, Švédska, Ruska a Finska jako jediná Češka v kategorii až na bronzový stupeň vítězů. A poslední juniorský závodník Vu Huy Hoang se dokázal procvičit mezi 11 závodníky z Polska, Švédska, Finska, a Německa jako jediný Čech v kategorii až na bronzový stupeň vítězů. A to ještě v ten samý den následovala i soutěžní disciplína Matsogi. Zde startovali dva znojemští bojovníci. Leona Dočekalová se nedokázala prosadit mezi sedmy bojovnicemi z Polska, Švédska a Ruska. Zato ovšem Jiří Dospíšil si šel znovu opět stoupnout na bronzový stupeň vítězů za to že se dokázal prosadit mezi sedmy bojovníky z Norska, Švédska, Polska a Irska.
V neděli 13. dubna 2008 pokračoval druhý soutěžní den, kde soutěžila pouze jediná znojemská bojovnice a to Květuše Sobotková. Ta se bohužel jako Leona Dočekalová také nedokázala prosadit mezi sedmy závodnicemi z Finska, Skotska, Švédska, Anglie a Polska.
Po zbytek soutěžního dne jsme se již v klidu dívaly na zbytek soutěže, kde bylo na co koukat. Na finálových duelech bylo z čeho čerpat inspiraci na další soutěže. Po závěrečném ukončení soutěže čekal na znojemskou výpravu odpočinek po dobře vykonané práci. Protože čtyři Čeští závodnici skončili na celkově 34 místě ze všech 58 zúčastněných výpravách. A přesto i tak malá výprava dokázala, že se nenechá ztratit v tak velikém počtu všech závodníků a drží s nimi krok. Vždyť tato soutěž bývá vždy závěrečnou přípravou pro nadcházející mistrovství Evropy.
V pondělí 14. dubna 2008 odjela ze Skövde výprava na poznání krás dvou Skandinávských království. Jelikož jsme vyjeli dosti pozdě tak naše pouť skončila nad jezerem Siljan, které je vyhledávané místním obyvatelstvem pro dobrou rekreaci.
V úterý 15. dubna 2008 jsme pokračovali dále v cestě na sever. Po příjezdu do nádherného kraje, kde leží další vyhledávané jezero Storsjond jsme poobědvali v místním městě Östersund a po té jsme se opět vydali na cestu.
Při překročení Laponska něco málo po 14 hodině jsme věděli že se blížíme k polárnímu kruhu. K večeru jsme se již blížili k hranicím s Norskem. Při průjezdu Norským městem Mo I Rana se v nás mísily smíšené vzpomínky na místo loňské patálie s autem. Ale při ubytování na polárním kruhu vše skončilo a všichni se začali těšit na další den. Protože při noční procházce po polárním kruhu předznamenal možnost si prohlédnout místní polární muzeum.
Ten se ve středu 16. dubna 2008 hned od rána se začal plnit až do konce dne.
Při příchodu k muzeu drsnou polární krajinou doplňované větrem a střídavým sněžením jsme se přes sněhové závěje dobrali až k Muzeu. Zde byli místní zřizovatelé, kteří nás pozvali dovnitř. Buď to bylo zapříčiněno počasím a nebo také i pověstným chováním místních lidí. Vždyť si představte, že vpustíte pět Čechů do muzea. Necháte je samotné procházet se po muzeu a také je necháte přehrabovat se v suvenýrech. Ale dost o české povaze, ne všichni Češi jsou špatní.
Těch co kazí dobré jméno Česka je málo.
Místní obyvatelé jsou opravdu dobrosrdeční a hodní a o to jsem se mohl přesvědčit již v roce 2007 na vlastní kůži, kde nám opravdu teklo do bot. Po naší vlastní prohlídce po muzeu, které je přes zimu uzavřeno a otevírá se až 1. květnem. Nám po zaplacení vybraných suvenýrů, pro vzpomínky na polární kruh 2008 také i vystavili Certifikáty polárníků. Při odchodu nám ještě mimo mnoha jiných nabídli zdarma něco k pití. Po rozloučení a předání daru v podobě tekutého Českého penicilínu jsme pokračovali v cestě za polární kruh.
Doputovali jsme až do města Bodo. To je místo cíle mnoha polárních výprav. Místní krajina a také i fauna kolem severního ledového oceánu je nezapomenutelná. Pohled na mořské výry jsou velkolepé. Po nakoupení nezbytných potravin v supermarketu u prodejny Auto škoda jsme odjeli na zpět na polární kruh k přenocování.
Ve čtvrtek 17. dubna 2008 bylo podle plánu odcestovat hned po snídani spět na jih. Ale trošičku jsme se zdržely. Milým a krásným pozorováním byl pohled na veliké stádo polárních Sobů, kteří se přišli pást před naší chatu. Již při středečním přejezdu přes polární kruh jsme si tohle stádo natočily na kameru jak ve sněhu hledá potravu vyčkání větrem a sněhem. I když se nám moc nechtělo museli jsme odcestovat, protože cesta byla ještě daleká. Celý den jsme cestovali mezi Fjordy severního Norska až jsme k večeru přicestovali do starodávného města Trondheim.
Procházka po dělostřelecké pevnosti a kolem Katedrály až k mořskému přístavu přišla k duhu. Kousek za Trondheimem jsme se ubytovaly a šli čerpat síly na závěrečné putování.
Pátek 18. dubna 2008 byl závěrečný den v Norsku. Tím jsme se začali loučit posledními průjezdy Fjordy až k olympijskému městu Lillehammer. Po obědě jsme dorazily na prohlídku hlavního města Norska Oslo.
Nemohlo chybět muzeum Fram slavného cestovatele Roalda Amundsena.
Také i olympjské město Holmenkolen ležící nad Oslem s pohledem na moře. Závěrem prohlídky města Oslo už jen zbýval samotný původní přístav s radnicí a s přilehlým opevněním a procházka po královském parku s pohledem na moderní extravagantní pojetí sochy a sousoší s tématikou lidských nahých těl.
V sobotu 19. dubna 2008 v častěních ranních hodinách jsme přejeli přes hraniční most mezi Norskem a Švédskem a pak už jen na nás čekala cesta do Trelleborku. Jelikož jsme se v oslu poměrně zdržely déle než jsme původně očekávaly museli jsme tak cestovat celou noc. To byl ten správný čas, abychom využily i DVD které s námi také cestovalo. Jelikož po celou dobu naší cesty bylo opravdu na co koukat, nezbyl čas pouštět si v nádherné přírodě a průjezdem hezkých měst DVD filmy. Kolem oběda jsme přijeli do přístavu a začali jsme se pomalu, ale jistě loučit se Skandinávií. Plní dojmu jsme se kolem 13 hodiny nalodili a odpluli na zpět do Německa.
Po celou plavbu jsme si povídali co vše jsme viděli a vše zažily. Ve všech tato cesta zanechala hluboké zážitky. Kolem 17 hodiny jsme se ubytovali v německém městě Sassnitz a odebrali jsme se do sprch a následně jsme šli spát.
V neděli ráno 20. dubna 2008 jsme se po snídali odešli rozloučit s mořem do místního Národního parku.
Zhotovili jsme poslední fotografie a poslední záběry na kameru a vydali jsme se na cestu směrem do České republiky. V České republice jsme se zastavily na malé občerstvení kolem 18 hodiny a pak jsme šťastně přijeli kolem 23 hodiny na spět do Znojma. Zde na nás čekali naši příbuzní a známí. Za námi zůstalo ujetých 5 863 km bez sebemenších komplikací.
Snad další ročník bude mít takovéto průběhy s výbornými výsledky na Viking Cupu
Rád bych touto cestou poděkoval všem závodníkům, za jejich dobré výsledky a také i sponzorům Peryto a Atlanta za podporu.
 Foto: František Macek
z leva: Leona Dočekalová, Květuše Sobotková, Jiří Dospíšil a Vu Huy Hoang
z leva: Jiří Dospíšil, Vu Huy Hoang, Leona Dočekalová, Květuše Sobotková a v zadu František Macek
|
